Najdi se v těle

osobní provázení

4 měsíce

začínáme v průběhu srpna, skončíme v prosinci

Pomůžu ti propojit duši s tělem, aby jsi mohla dojít ke své naplněnosti.

Vnímám energii, vtahy a živost tvého těla. Ano, tělo je takový malý mikrosvět. Je sídlem intuice i myšlenek, mysl je součástí těla. Je pro tuto chvíli také domovem tvé duše, jedině skrze propojení s tělem může tvoje duše naplnit úkol, který tady na tomto světě má.

Za svoji praxi jsem zjistila, jak je toto propojení výjimečné, jak málo lidí žije ve skutečném souladu těla s duší.
Duše je často mimo tělo nebo je propojení jen částečné. Stále klademe důraz na mysl, která panuje našemu systému a tělo bývá velice často na posledním místě, vlastně nevyužité. Jenže takové "uspořádání" ke klidu a harmonii nikdy nepovede.

Co vše je součástí osobního provázení?

cena je 28 900 Kč

Máš na to chuť? Napiš mi, domluvíme si call a uvidíme, jestli je to ono :).
ideálně na messenger, na mailu přes léto tolik nejsem.

Když duše splyne s tělem přichází...

... zpřítomnění, zpomalení, čas má jinou kvalitu, je možné prožít přítomný okamžik.

... klid v hlavě :), tělo se sjednotí, hlava se stane jeho součástí a mysl zpomalí, spolupracuje s intuicí, doplňují se.

... emoční klid, jakoby se čas, kdy emoce přichází prodloužil a ty máš možnost se rozhodnout jestli ji chceš prožít a jak.

... pozorovatel, mnohem snadněji se dostaneš do pozice pozorovatele, najednou přichází nadhled a taky rozhled, vidíš dál než jen svůj vlastní příběh.

... přijetí místa kde se nacházíš a to je teprve ten správný odrazový můstek vydat se na cestu.

Těžko se mi slibuje nebo tvrdí, co ti spolupráce se mnou přinese. Jsem si dnes jistá, že je přinosná :), vede mě to stále hlouběji. Ve své práci konečně vidím smysl a její velkou důležitost.

Já sama jsem se celý život potýkala s úzkostmi, toto se postupně zlepšuje. Už několik měsíců jsem je nepotkala, ale nechci to zakřiknout. 🙂

Své tělo jsem před léty nevnímala vůbec, dnes jsem v něm pevně s velice pohodlně usazená, díky tomu vím, kam potřebuji jít a taky jdu, svým tempem.

Zvyšuje se moje kapacita, velmi, propisuje se to do osobního i pracovního života. Ledasco ustojím.

Ne a nemám všechno vyřešený a ani nejsem milionář a stále musím pracovat, ale ta cesta mě dnes neskutečně baví. Přijímám život jak přichází, nebojím se výzev.

Jsem pevnější, spokojenější, klidnější, vyznám se v sobě, jsem šťastná a současně se těším na všechno, co ještě přijde.

Věřím, že mnohé z toho umím předat.


No a proč to propojení vlastně občas nejde tak snadno?

Bývá za tím bolest nebo trauma, hluboko schované, nepochopené. Je to takový náš kousek, díky kterému ti neustále připadá, že život nebo Ty nejsou dost.

Někdy si to s sebou přinese duše, někdy je to v těle, někdy to podědíme od předků. Je to celkem jedno, vždy je to přiležitost.

Současně, otevření toho tématu vždy znamená potkání se s tím, tedy bolest. Pro někoho je právě tohle krok, který nikdy neudělá.

Nemusíš. Je to v pořádku. Nebo ještě není ten správný čas.

Já se s bolestí setkávám často, umím jí šetrně provést, umím to ukončit. Fakt. Mám to v genových klíčích 😀

Láká Tě to? Máš svoje téma, ale nejsi si jistá, jestli jsem ta správná osoba?

Napiš mi, domluvíme si call a uvidíme, jestli je to ono :).
podpora@ivanadudkova.cz nebo na messenger.


A to téma může být opravdu různorodé.
Podstatné je, že se na něj budeme dívat optikou těla.

A taky, pokud to pro mě nebude, řeknu ti to... nejsem blázen, nebudu se pouštět to věcí, na které si nevěřím, to bych ublížila sobě i Tobě.